Možná jste zažili vy sami nebo znáte někoho z blízkého okolí, kdo se poctivě protahuje již celé roky a stejně nemá výsledky. Důvodů může být hodně, ale mezi ty nejčastější patří nedostatečná výdrž v daném cviku, neuvolněnost a samozřejmě nepravidelnost. Dnes se, ale budeme věnovat proč lidé se strečinkem vůbec nezačínají nebo skončí úplně.


1. Jsem příliš starý a moje svaly již nejsou tak pružné jako dřív

Na věku nezáleží, trochu klišé, ale v tomto případě je to tak. Pokud jsou vaše svaly zdravé a nemáte žádný handicap po úraze, tak vám nic nebrání využít svalový potenciál, abyste měli flexibilitu a mobilitu jakou chcete. Jsou tisíce případů, kdy lidé ve vysokém věku začali se strečinkem, aniž by měli předchozí zkušenosti, a dokážou udělat např. provaz nebo rozštěp. Ano, vyšší věk může být spojen s nižším množstvím kolagenu v kloubech a svalech, ale to není důvod, proč nebýt flexibilní. Stačí vám překonat nervosvalový kontrakční reflex tzv. myotatický reflex.


Myotatický reflex

Délku vašich svalů neustále řídí napětí svalových vláken. Toto napětí je regulováno vašim neuromuskulárním systémem. Mezi svaly a nervovým systémem probíhá neustálá komunikace. Když dojde k natažení svalu nad jeho normální rozsah, senzory umístěné ve svalovém bříšku (svalová vřetena) vyšlou zprávu vašemu nervovému systému, ten ji zpracuje a vyšle zpětnou zprávu, která způsobí stažení svalu, aby se zabránilo jeho úplnému natržení. Svalová vřetena jsou strunové senzory, které se vysouvají, když se sval natáhne, a tím se vyšle informace do neuromuskulárního systému. Některá vřetena reagují pouze na velikost svalového natažení, některá na velikost i rychlost natažení. Laicky řečeno, když se sval natáhne nad jeho normální rozsah, dojde automaticky k jeho stažení, aby nedošlo k úrazu. Váš nervový systém si myslí, že může dojít k natažení nebo natržení svalu, a tak zasáhne dřív, než k tomu dojde. Tento princip se využívá i ke stabilizaci, při náhlé ztrátě stability, třeba když uklouznete na slupce od banánu, nervový systém stáhne svaly, abyste opět získali rovnováhu. Toto rychlé stažení ovšem často vytvoří blokádu, která se projeví bolestí. Můžeme se potkat i s názvem reciproční inhibice (útlum jednoho svalu během činnosti svalu druhého). Tento jev může být hlavním problémem proč nedosahujete adekvátních výsledků. Opačným reflexem je autogenní inhibiční reflex nebo reverzní myotický reflex, o tom však někdy jindy.


2. Moje svaly jsou příliš zkrácené ze silového tréninku

Často slýchám, že má někdo zkrácené nohy ze sportu (fotbal, hokej, vzpírání atd.) a prostě to ne a ne protáhnout. Člověk se s tím smíří a strečinku se již dále nevěnuje. Pravdou je, že zvedání těžkých vah po malý počet opakování, nebo rychlé sprinty atd., vytváří ve svalu mikrotrhliny, které se hojí kratší délkou. To ovšem neznamená, že nemůžete být plně mobilní a flexibilní. Každý sval v lidském těle, lze v klidu natáhnout až na 130 % své klidové délky. Zdá se to málo? V provazu nebo rozštěpu se sval natáhne na 105-108 % své normální délky. Takže co vám brání být flexibilní? Naopak získaná svalová síla vám pomůže k rychlejšímu získání flexibility, jen stačí využít vhodný typ strečinku. Síla a flexibilita jdou ruku v ruce.


3. Potřebuji speciální program, abych měl výsledky

K tomu abyste mohli začít protahovat a mít výsledky není zapotřebí žádný speciální drahý tréninkový program. Ovšem pokud nějaký zvolíte, vždy se dozvíte informace, které jsou na internetu těžko dohledatelné anebo by vás vůbec nenapadlo je hledat ve spojitosti s protahováním. Můžete si zvolit jakékoliv tréninkové video na youtube a začít podle něho protahovat, dokonce můžete mít ze začátku výsledky, ale nejrychlejší progres získáte až když odhalíte detaily, které z žádného videa nezískáte. Jedna věc je daný cvik vidět, a druhý je ho odcvičit a hlavně procítit tak jak je zapotřebí. Právě ony maličkosti mohou být hlavním rozdílem proč jeden cvičenec zvládne cvik za 3 měsíce a druhý až za rok, o správném provedení nemluvě. Vaším cílem by tedy nemělo být najít onen mystický cvik, který když budete cvičit tak získáte vysněnou flexibilitu a mobilitu. Každý cvik je stejně důležitý a funguje, jen se musí cvičit správně a podle daných pravidel.


4. Cvičení jógy mi stačí

Jóga je výborná a každému ji doporučuji, ovšem pokud chcete mít co nejrychlejší výsledky, tak to není ta nejlepší volba. Může trvat roky, než získáte flexibilitu jakou si přejete. Jóga ,,pouze“ protahuje, neposiluje a nesmí bolet. Pokud však budete sval v dané pozici posilovat (aktivní strečink, postizometrická relaxace) v kombinaci s dlouhým pasivním strečinkem, získáte nejrychlejší výsledky. Vaším cílem by mělo být sval nejen protáhnout, ale i v daném rozsahu posílit. To je nejlepší kombinace. Pokud cvičíte jógu a zařadíte k ní metody, které doporučuji, uvidíte na sobě během několika týdnů znatelné výsledky, které vám pomohou i v jogínských pozicích.


5. Po strečinku mě bolí kyčle a svaly, je to špatně?

Když se strečinkem začínáte mohou se po prvních pár trénincích objevit bolesti svalů, popřípadě kyčlí. Je to však naprosto normální, zvláště pokud jste hodně zkrácení a už je to pár let co jste protahovali naposledy. Můžete cítit svalovou bolest jako po silovém tréninku, popřípadě ostrou bolest v oblasti kyčlí. Pokud víte, že máte svaly i kyčle v pořádku, tak pokračujte, protože to po pár trénincích přestane. Pokud máte podezření na onemocnění kyčlí (artróza atd.) poraďte se se svým lékařem. U zdravých jedinců pochází tato bolest ze svalové tkáně nebo šlach v oblasti kyčlí, které se natahují mimo svůj normální rozsah. Bolest může také pocházet z hýžďových svalů, které jsou zatuhlé a ve větším napětí, i když podvědomě (často o tom lidé ani nevědí, zvlášť pokud mají sedavé zaměstnání). Důležité je, že všechny bolesti odezní, jen co se tělo na tréninky adaptuje.


6. Každý nemůže být flexibilní, jsem zkrácený od narození, mám špatné postavení kyčlí atd.

Samozřejmě, že existují stavy, které značně komplikují nebo i úplně znemožňují zvládnout všechna strečovací cvičení, ale jsou to naprosté výjimky a objevují se u méně než 1% populace. I velice staré kontraktury, lze po nějakém čase s pravidelným tréninkem protáhnout. Problém může nastat, pokud máte nějakou vrozenou deformaci kyčlí. ALE, problém pro vás bude pouze rozštěp, i přes tyto deformace jste schopni plně zvládnout placku, provaz a další cviky. Deformaci, kterou popisuji se jmenuje coxa vara (trpí jim pouze 1% populace). Coxa vara je deformace kyčlí, při které dochází ke zmenšení kolodiafyzárního úhlu méně než 135° (některé publikace udávají i 120°). Kolodiafyzární úhel je úhel mezi hlavicí a stehenní kostí. I v tomto případě jste však schopni zvládnout rozštěp, jen budete muset být značně předkloněni, což je trochu jiná technika.

Pokud si chcete rychle otestovat, zda jste fyzicky schopni udělat rozštěp, můžete zkusit následující test. Zkuste zaujmout pozici viz obrázek níže. Palec zvednuté nohy musí směřovat směrem nahoru. Pokud jste schopni udržet nohu v úhlu 90°, jste schopni zvládnout i plný rozštěp. Stačí zapracovat na reflexním napětí na obou nohách a výsledky se brzy dostaví.


Zmiňoval jsem zde rozštěp s předklonem, to je technika, kdy vám směřují pánev, kolena i prsty směrem dopředu, trup se pak musí lehce předklonit. Tato technika je trochu jednodušší, protože vám vaše váha pomáhá získat cenné centimetry, abyste dosedly. Druhá technika je, že vám kolena i prsty na nohou směřují nahoru a záda jsou vzpřímená. Žádný významný rozdíl v těchto technikách není, protože pozice boků musí být v obou případech stejná.