Voda je základ života. Naše tělo je tvořeno přibližně ze 60% z vody, jsme tedy s vodou hluboce spjati a žít bez ní nelze. Je naší součástí, a proto bychom měli vědět jakou vodu konzumujeme a jak vyhledávat tu nejvyšší kvalitu. Tento článek se nebude věnovat problematice výběru pitné vody, zda je lepší kohoutková, balená atd., ani globálním problémům s pitnou vodou, ale podíváme se na možná zdravotní rizika, pokud budeme konzumovat kontaminovanou pitnou vodu. Říkáte si, že se vás to netýká? Epidemie z pitné vody se objevují každý rok i ve vyspělých zemích, vzpomeňte si třeba na Dejvickou havárii z roku 2015, kdy prasklé potrubí způsobilo epidemii bakterie E. coli. Ze světových případů jmenujme třeba Milwaukee, kdy došlo v roce 1993 k nakažení 400 000 lidí kryptosporidiózou. Událost vznikla tak, že po velkých deštích došlo ke kontaminaci Michiganského jezera, odkud vodárna odebírá vodu. K tomu navíc byl problém s úpravou vody na jedné z vodáren a epidemie byla na světě. Další případ je z roku 2000, v Kanadském městě Walkerton tenkrát došlo ke kontaminaci pitné podzemní vody. Kontaminace vznikla naplavením nečistot z blízkého pole po velkých deštích. Původcem nákazy byla Escherichia coli a zemřelo na ní 7 lidí. V České republice bylo za období 1995-2005 hlášeno 27 epidemií s celkovým počtem 1489 hlášených onemocnění.

Kontaminace pitné vody může mít mnoho příčin:

Znečištění zdroje vody

To může být způsobeno celou řadou faktorů, např. mikrobiologická kontaminace z komunálních odpadních vod, průmyslové odpadní vody nebo skládky, kdy se kontaminanty mohou dostat do podzemních zdrojů vody. Dalším častým zdrojem je zemědělství, kdy se různé pesticidy a dusičnany dostávají po velkých deštích do zdrojů pitné vody. Zdrojem může být také samotná půda, kdy se do vody dostávají chemické látky jako arsen, fluoridy atd. Posledním zdrojem mohou být zvířata, ať už výkaly nebo mršinami.

Znečištění při úpravě vody

Úprava vody je složitý proces, během kterého mohou nastat různé chyby. Do pitné vody se mohou dostat zbytky chemických látek, které se používají pro její úpravu. Mohou vzniknout i vedlejší produkty dezinfekce, které vznikají reakcí dezinfekčního prostředku s přírodními organickými látkami. Zdrojem kontaminace může být i nevhodná technologie použitá pro úpravu vody.

Znečištění při distribuci vody

Voda se může znečistit také při cestě k nám, nejčastěji bývá na vině potrubí: nevhodný materiál, prasknutí atd. Problémem může být i netěsnost vodojemů. Ke kontaminaci však může dojít i u nás doma, pokud máte staré potrubí.

Infekční agens

Možných původců onemocnění je celá řada, od chemických látek, bakterií a virů až po prvoky. Z chemických látek to bývají např. dusičnany, měď, olovo, arzen a chlor. Mezi ty nejčastější, z řad bakterií, patří: Salmonella, Shigella, E. coli, Yersinia enterocolytica a Campylobacter. Z virů to pak mohou být Rotaviry, Adenoviry, Noroviry a další. Z prvoků se často setkáváme s Cryptosporidium.

K určování čistoty pitné vody se používají indikátorové organismy, protože přímé stanovení patogenních organismů je drahé a časově náročné. V praxi to znamená, že se hledají pouze některé skupiny bakterií, které mají stejný ekologický charakter, ale lze je snadno a rychle stanovit. Mezi indikátorové organismy patří koliformní bakterie, fekální koliformní bakterie, enterokoky, mezofilní bakterie, psychrofilní bakterie, bezbarví bičíkovci a další mrtvé a živé organismy.

Nyní si ve zkratce řekneme nejčastější kontaminanty a jejich projevy:

• Olovo: dříve byli časté otravy olovem, dnes riziko hlavně pro děti a těhotné ženy, může docházet k poškození vyvíjející se nervové tkáně, děti mohou mít sníženou inteligenci a narušené chování.
• Měď: pamatujete si ve starých budovách na vodu, která byla hořká? Tak to bylo způsobené vysokým obsahem mědi, protože dříve se používalo měděné potrubí. Otrava se projevuje bolestí hlavy a břicha, zvracení, průjem a u některých predisponovaných jedinců může dojít až k cirhóze jater.
• Pesticidy: dostávají se do vody hlavně naplavením z polí. Možná rizika jsou poškození jater, ledvin, poruchy krvetvorby, narušení hormonálního a reprodukčního systému. Zkoumá se také možný karcinogenní účinek.
• Chlor: limitní hodnota pro chlor ve vodě je 0,3 mg/l. Vyšší množství chloru nepříznivě ovlivňuje senzoriku vody. Může dráždit pokožku a oči.
• Fluoridy: zvýšené množství fluoridů ve vodě má nepříznivý vliv na naše zuby. Zubní fluoróza vzniká při množství vyšším než 1 mg/l, kostní fluoróza při množství více než 3 mg/l
• Sírany: při koncentraci 400 mg/l ovlivňují chuť vody a pokud je současně přítomen i hořčík dochází k přechodovým průjmům.

Každá pitná voda má svoje rizika. Ke vzniku obtíží dochází vždy když je narušena část procesu, která má zaručovat nezávadnost vody. U kohoutkové vody může nastat chyba přímo u zdroje vody, při čistícím procesu, cestou k nám domů anebo i přímo u nás doma. Přírodní zdroje mají také svá rizika, ať už je to voda podzemní nebo povrchová. Do podzemní se mohou dostat různé chemické látky a povrchová je zase náchylná na vnější znečištění zvířaty nebo třeba sinicemi. Balená pitná voda bude rozebrána v dalším článku, ale i ta balená je často pouze zabalená kohoutková voda, takže není v ničem lepší, hrozí jí stejná rizika jako vodě kohoutkové a navíc je zde riziko při skladování atd.