Často dostávám dotazy na krevní testy a po svých klientech je také vyžaduji, takže se na ně podíváme blíže. Krevní testy jsou velice důležité pro hodnocení úspěšnosti, ať už dietního nebo suplementačního protokolu. Některé doplňky stravy nedokážete ohodnotit jen podle pocitů, ale musíte mít přesná data z krevních testů, jinak můžete suplementovat něco, co nemá účinek nebo dokonce něco, co vám může i škodit. Pokud dlouhodobě užíváte nootropika a chcete posunout neurohacking na další úroveň, tak pravidelné krevní testy jsou výbornou volbou. Základní krevní obraz vám toho hodně řekne o vašich hormonech, zánětu, jaké jsou hladiny vitamínů a minerálů, ale i aktuální stav vašich orgánů. Když narazíte na nějakou odchylku, můžete okamžitě zakročit změnou nootropního stacku a podniknout ty správné kroky k nápravě. V České republice chodí na preventivní prohlídky k praktickému lékaři jen málo lidí, dokud nejsou ve vyšším věku, a tak není výjimkou, že se na krevní testy dostanou lidé i jednou za 10 let. Přitom více než polovina Čechů konzumuje pravidelně nějaký doplněk stravy.
V dnešní době máte možnost zajít do kterékoliv laboratoře a nechat si udělat krevní testy pro samoplátce. Je to jen malá investice do vašeho zdraví. Praktický lékař vám může testy také předepsat, ale většinou se jedná jen o základní testy a stejně budete doplácet, pokud chcete kompletní vyšetření.
Když budete chodit na testy pravidelně, získáte kompletní přehled o tom, jak vaše tělo reaguje na dietní změny, nové doplňky stravy a změny životního stylu.
Základní krevní test vám může poskytnout informace o:
· Zánětu
· Štítné žláze
· Hladiny vitamínů a minerálů
· Nadledviny a ledviny
· Játra
· Hormonální zdraví
Existuje i celá řada dalších specializovaných vyšetřeních, které vám řeknou přesné hladiny neurotransmiterů atd., ale ty už nepatří k základním pravidelným testům, které doporučuji dělat 2x ročně, a navíc jsou dost nepřesné.
Měření hladiny neurotransmiterů
V rámci neurohackingu se zabýváme optimalizací mozkových funkcí a tím ovlivňujeme chemii mozku. Proč tedy nezměřit přesné hladiny jednotlivých neurotransmiterů a doplnit ty, kterých je málo? Problém je v tom, že většina laboratorních testů na měření neurotransmiterů jsou k ničemu. Nejlevnější a nejběžnější jsou neurotransmiterové testy moči, a tady je ten problém.
Mezi hladinami neurotransmiterů v našem mozku a zbytkem těla je téměř nulová korelace. Většina neurotransmiterů je syntetizována v neuronech našeho mozku a nikdy se nedostanou do jiných částí těla, natož aby byly vyloučeny močí. Vezmeme si třeba serotonin, ten je z velké části produkován bakteriemi ve střevech. [1] Propojení střeva a mozku je nám známo, ale neexistuje žádné pravidlo, které by říkalo, že když je ve střevech X serotoninu, tak ho v mozku musí být Y. Většina serotoninu ze střev přechází do ledvin a následně je vyloučen močí. Měření hladin neurotransmiterů v naší moči, tedy neposkytuje žádnou informaci o tom, jaké je množství neurotransmiterů v mozku.
Dalším problémem je poločas rozpadu neurotransmiterů, kdy např. serotonin má poločas rozpadu pouze 1 sekundu. [2]
A to jsou pouze problémy měření, co potom třeba špatné neuroreceptory, které mohou být poškozené nebo vyčerpané, pak by byla hladina neurotransmiterů v pořádku, a i přesto by měl pacient problémy.
Aktuální výzkum prokázal, že měření hladiny neurotransmiterů z moči anebo slin je nepřesná metoda a testy jsou nespolehlivé. [3]
Dále se můžete setkat s měřením hladiny neurotransmiterů ze séra nebo krve. Jedná se o přesnější metodu, ale musíte si uvědomit, že hladina neurotransmiterů se mění každou hodinu a den, a proto nám ani tyto testy mnoho neřeknou.
Aktuálně jsou tak nejdůležitější běžně dostupné krevní testy, které si necháte sami udělat v jakékoliv laboratoři.
Základní krevní testy
Pokud se zabýváte neurohackingem nebo biohackingem, tak jste na krevní testy už určitě narazili. Obecně se doporučuje je provádět 1- 2x ročně, se zvyšujícím se věkem klidně častěji. Když se v nich naučíte číst, tak o sobě můžete získat strašně moc informací. Tradiční lékaři se při vyhodnocování krevních testů drží pouze referenčního rozsahu, jenomže ten je založen na průměrné populaci a o vašem mozku vám to nic neřekne. Uveďme si příklad: Muž kolem 40 se cítí přes den unavený, začíná pomalu přibírat na váze a pociťuje zhoršené kognitivní funkce. Zajde k praktickému lékaři, který mu udělá běžné krevní testy a všechny hodnoty jsou v normálu a pošle ho domů, že je zdravý. Kde je chyba? V referenčním rozsahu! Při bližším prozkoumání testů je patrná inzulinová rezistence, zvýšený estrogen a snížený testosteron a DHEA. V krevním testu se všechny hodnoty pohybují v referenčním rozsahu, ale některé u horní hranice a některé u dolní hranice. Žádná hodnota ovšem není červeně, protože je v rozmezí. Závěr doktora, krevní obraz v pořádku, pacient je zdravý. Kdyby muž chodil pravidelně na samotesty, mohl by vypozorovat změny v inzulinu na lačno, estrogenu, testosteronu i DHEA. Nebojte se chodit na krevní testy pravidelně jako samoplátce, získané informace nelze přepočítávat na peníze. Teď už ale k jednotlivým testům.
Biochemická a hematologická vyšetření
Základní odběry jsou biochemie a krevní obraz, který spadá pod hematologická vyšetření. Pak máte ještě vyšetření mikrobiologické a transfuzní, ale těmi není třeba se zabývat.
Biochemie měří:
· Ionty (mineralogram)
· Metabolity
· Bílkoviny, lipidy, glukóza
· Enzymy
· Hormony
· Tumorové markery
· Léky, toxiny
· Krevní plyny
Biochemie poskytuje mnoho informací o našem srdci, ledvinách, žlučníku a endokrinním systému. Z naměřených výsledků jste schopni vyčíst např. přítomnost anémie nebo infekčních organismů, pak nutriční nedostatky, lymfatické problémy nebo poruchy krve. Co to má společného s naším mozkem? Každý patologický jev ovlivňuje celkové zdraví, nejen postiženou oblast. Např. problémy s ledvinami se mohou projevit nízkým nebo vysokým obsahem sodíku, draslíku a chloridových iontů. Tyto faktory ovlivňují iontové kanály, a to jak každý z vašich neuronů komunikuje s okolím, a jak využívá neurotransmitery. Nízké hladiny červených krvinek zase mohou značit nízký obsah železa, folátu a vitamínů ze skupiny B, zejména B6 a B12. Ty mají na starost syntézu většiny hlavních neurotransmiteru, takže jejich nedostatek je znatelný. O činnosti ledvin vám dále více poví kreatinin, urea, kyselina močová a další.
Měření bílkovin poslouží k vyhodnocení celkového stavu výživy, imunity a zánětlivých stavů v organismu. Patří sem i CRP, které jistě znáte.
C-reaktivní protein (CRP)
Jedná se o velmi silný indikátor zánětu v organismu, jak v těle, tak i v mozku. Zvýšené hladiny se mohou podílet na rozvoji diabetu 2. typu [4], ale také na ztrátě schopnosti zpracovávat informace, schopnosti vybavovat si vzpomínky a celkově paměti. [5] Rizikem je i vznik deprese nebo Alzheimerova choroba. Při zvýšeném CRP vám mohou samozřejmě pomoci nootropika. Bylo zjištěno, že vitamín B8 (inositol) a Rhodiola rosea dokážou opravit a zabránit poškození způsobeného zvýšeným C-reaktivním proteinem a volnými radikály.
Mezi další hodnoty, které je dobré znát.
DHEA
Další zajímavá hodnota, která vám poví více o funkci vašich ledvin. Nízké hladiny se projevují jako ztráta paměti, deprese, Alzheimerova choroba, chronické záněty a mnoho dalších. Přitom dnes se dá DHEA velice jednoduše suplementovat a doplnit tak hladinu v krvi.
Testosteron a estradiol
Pohlavní hormony jsou také velice důležité pro naše kognitivní funkce, muži by měli znát hodnotu testosteronu a estradiolu, ženy testosteron a estrogen. Když jsou u mužů zvýšené hladiny estradiolu a snížený testosteron, tak se to většinou projeví sníženým libidem a potížemi při močení, jenže mezi další příznaky patří i mozková mlha, únava a deprese. Nízká hladina testosteronu, u mužů i žen, může mít vliv na úzkost, depresi ale i paměť. [6]
Inzulin na lačno
Inzulinová rezistence je v dnešním světě veliký problém, a přitom má přímý vliv na naše kognitivní funkce. K měření citlivosti na inzulín a rezistenci se používá inzulín v séru na lačno. Pokud chcete opravdu optimalizovat váš mozek, tak musíte mít inzulin naprosto v pořádku. Inzulinová rezistence může vést k depresi a úzkostem. Při rezistenci dochází ke změně metabolismu v mitochondriích, které pak zvýší produkci enzymů. Některé z těchto enzymů mají přímý vliv na degradaci dopaminu, který poté v mozku nevydrží tak dlouho. [7] Z řad nootropik vám proti rezistenci mohou pomoci Ashwagandha, Berberin a Magnesium.
IGF-1 (inzulinu podobný růstový faktor)
Růstové faktory podobné inzulinu jsou peptidy, které se podílejí na řízení růstu, metabolismu, přežívání a diferenciaci buněk a jsou regulovány růstovým hormonem. Jejich receptory jsou součástí komplexního systému, který pomáhá buňkám v centrálním nervovém systému komunikovat. IGF-1 se podílí na neurogenezi, excitační i inhibiční neurotransmisi a kognitivních funkcích. Některé studie našli spojitost mezi IGF-1 a neurodegenerativními onemocněními včetně Alzheimerovi choroby. [8] Na zvýšení hladiny IGF-1 dobře funguje např. ALCAR nebo pterostilben.
Hematologická vyšetření měří:
· Krevní obraz
· Diferenciál
· Retikulocyty
· Morfologie erytrocytu
· LE buňky
· Hemokoagulaci
A mnoho dalších…
Hodnot, které je třeba měřit je daleko více, ale cílem je pravidelné měření a naučit se číst jednotlivé výsledky a jak je případně zlepšit, pak můžete přidávat další a další hodnoty.
Zkreslení výsledků
Laboratorní testy jsou velice přesné a chyby přímo v laboratořích se stávají pouze výjimečně. Zkreslení nebo špatné hodnoty mohou ale vzniknout špatným odběrem nebo faktory, které odběr předcházejí, např. fyzická aktivita, strava, pitný režim, léky, kouření, konzumace alkoholu atd. Dalším faktorem je také transport vzorku do laboratoře a jeho uchování. Z biologických faktorů, které můžeme ovlivnit je stravování před odběrem, fyzická námaha atd., mezi ty neovlivnitelné patří věk, pohlaví a biologické rytmy. Nejběžnější jsou odběry ráno nebo v dopoledních hodinách. Pacient by neměl jíst 10-12 hodin před odběrem a ráno vypít cca 2 litry vody. Pojďme se podívat na některé faktory a jak mohou ovlivnit výsledky.
Být na lačno 10-12 hodin je doporučení, které moc lidí nedodržuje. Většina vynechá snídani a to, že jedli pozdě večer už nikdo neřeší. Přitom nedodržením lačnění mohou být zkresleny nálezy v sacharidovém a lipidovém metabolismu. Některé speciální testy mají i dietní opatření o kterých vás lékař předem informuje, ale slyšeli jste od něj někdy 12 hodin na lačno pro běžný odběr krve?
Samotný odběr by měl být proveden u pacienta, který je v klidu. Tzn. pokud jdete 5 pater pěšky a sestřička vás hned vezme, tak je to špatně. Paže by měla být natažená, a vybíráme si takovou, kde nejsou žádné výrazné jizvy, hematom, u žen ne na straně po provedené mastektomii atd. Poloha pacienta je také velice významná, protože může ovlivnit koncentraci řady látek. Správná pozice je poloha v sedě. Když budete u odběru stát, tak se zvýší koncentrace vysokomolekulárních látek (bílkovin) až o 10 %. Koncentrace aldosteronu, reninu a adrenalinu se může zvednout až o 50 %. Nesprávné přiložení turniketu může také ovlivnit výsledky. Maximální doba přiložení je 1 min a nikdy nemáte s paží cvičit. Při delším zaškrcení nebo intenzivnějším cvičením může dojít až k 10% navýšení AST, CK, cholesterolu, vápníku nebo kreatininu. Pokud vám odebírají více zkumavek, tak je důležité, v jakém pořadí je budou přikládat. Nejdříve zkumavky bez přísad a poté s přísadami.
Neovlivnitelné biologické faktory
Jsou faktory, které ovlivnit nemůžeme, ale při vyhodnocování výsledků s nimi musíme počítat, jinak dojde ke zkreslení. Prvním faktorem je pohlaví, kdy až do puberty nejsou téměř žádné rozdíly mezi chlapci a dívkami. Jakmile začne puberta tak jsou patrné rozdíly nejen v pohlavních hormonech, ale také v koncentraci ALT, AST, ALP, CK, kyseliny močové, hemoglobinu, ferritinu a železa. Obecně jsou normální hodnoty u mužů trochu vyšší než u žen.
Dalším faktorem je věk, který hraje velkou roli. Např. aktivita ALP je nejvyšší v dětství a dosahuje svého maxima v 10-16 letech, pak dochází k poklesu. Stejně vysoké hodnoty jako u dítěte by pro dospělého ve věku třeba 50 let byly patologické. Dalším příkladem může být třeba ferritin, kdy u žen ve fertilním věku je přirozená nižší hladina, ale poté mohou dosahovat i stejných hodnot jako muži.
Velkým faktorem, ale často opomíjeným jsou biologické cykly. Cirkadiánní a biologické, např. menstruační cyklus. Existují i sezónní cykly, ale ty nejsou prozatím dopodrobna prostudovány, ale např. ALT, AST a triacylglyceroly se mohou během roku vychýlit až o 5 %. Cirkadiánním změnám podléhají nejvíce hormony, kdy třeba kortizol má nejvyšší hodnoty ráno a nejnižší večer, přičemž rozdíl může být až 250 %. Odchylky v řádech desítek procent mají také testosteron, T4, prolaktin, AST, ALT a další. Odchylky najdeme ale také v jiných analytech, např. železo se během dne může změnit až o 50 %, také draselné ionty, urea a další.
Ovlivnitelné biologické faktory
Faktorů, které můžeme ovlivnit je naštěstí celá řada, od naší hmotnosti, přes styl stravování, fyzickou zátěž až přes konzumaci alkoholu, kouření atd. Řekneme si jen ty nejdůležitější. Zvýšená fyzická hmotnost obecně přispívá k vyšším koncentracím cholesterolu, triacylglycerolů, kortizolu, inzulinu a kyseliny močové.
Styl stravování a konzumace jídla před odběrem také ovlivňuje výsledky. Před samotným odběrem se doporučuje 12 h nejíst, požití stravy před odběrem má vliv na koncentraci glukózy, železa, lipidů a ALP. Konzumace jídla způsobí vyplavení inzulinu, a to má za následek pokles draselných a chloridových iontů a fosfátu. Proteinová svačinka před odběrem zvýší fosfáty, močovinu a kyselinu močovou. Výsledky mohou být zkreslené, když přecházíte na nový styl stravování, např. při přechodu na vysoce proteinovou dietu se už po čtyřech dnech zvýší cholesterol, fosfáty a koncentrace urey. Dieta s vysokým podílem tuků zase snižuje dusíkaté látky a strava bohatá na sacharidy zvyšuje ALP a LD. Doplňky stravy samozřejmě mohou také ovlivnit krevní testy, proto některé z nich užíváme, ale často se zapomíná na látky běžně konzumované. Pokud si dáte před odběrem kafíčko, tak kofein zvyšuje hladinu katecholaminů, koncentraci glukózy a volných mastných kyselin.
Kouření ovlivňuje řadu analytů, a přitom je to nejčastěji porušovaný faktor, když má jít člověk na odběr. Hlavní vliv má samozřejmě nikotin, který působí na metabolismus glukózy, dále zvyšuje hladinu cholesterolu a triacylglycerolů, kadmium, olovo, CEA a naopak snižuje koncentraci imunoglobulinů a vitamínu B12. Alkohol ovlivňuje krevní testy podle toho v jakém množství je konzumován a zda se jedná o akutní nebo chronický abúzus. Jiné zkreslení tedy nastane, pokud pijete pravidelně větší množství alkoholu, jiné když si večer před odběrem dáte skleničku a jiné když si dáte celou lahev.
Fyzická zátěž je také důležitý faktor, která ovlivňuje změnu složení tělesných tekutin, ovšem záleží na délce trvání a intenzitě cvičení. Obecně těžký silový trénink zvyšuje podíl anaerobního metabolismu, díky tomu dochází ke zvýšení hladiny glukózy a inzulinu. Přímo s aktivitou svalů souvisí AST, CK, LD a bilirubin, jejich hodnoty se po zátěži zvýší. Při maratónském běhu dochází k poškození erytrocytů s následnou hemolýzou. Při jízdě na kole může být pozitivní PSA. Každý sport má trochu jiný vliv na krevní výsledky, a proto musíte tento faktor brát v úvahu.
Závěrem
Vyhodnocování krevních testů se může jevit jako nudná záležitost, ale pokud své testy správně přečtete získáte cenné informace. Jedná se o časovou i finanční investici, která má veliký dopad na vaše zdraví. Jestli užíváte nějaké doplňky stravy, tak jsou laboratorní testy jedním ze způsobů, jak zjistit jejich účinnost. Dělejte si svůj vlastní výzkum, zkoumejte co a jakým způsobem ovlivňuje vaše výsledky, pokud máte vše v pořádku výborně, pokud ne, tak budete vědět jak problém řešit.
[1] Carpenter S. “That Gut Feeling” American Psychological Association Sept. 2012, Vol 43, No. 8 pg. 50
[2] Best J., Nijhout H.F., Reed M. “Serotonin synthesis, release and reuptake in terminals: a mathematical model” Theoretical Biology and Medical Modelling Aug. 2010
[3] Hinz M., Stein A., Uncini T. “Validity of urinary monoamine assay sales under the “spot baseline urinary neurotransmitter testing marketing model”” International Journal of Nephrology and Renovascular Disease 2011; 4: 101–113.
[4] Pradhan AD, Manson JE, Rifai N, Buring JE, Ridket PM. “C-reactive protein, interleukin 6, and risk of developing Type II diabetes mellitus.” JAMA. 2001 Jul 18;286(3):327-34.
[5] Teunissen CE, van Boxel MP, Bosma H, et al. “Inflammation markers in relation to cog- nition in a healthy aging population.” Journal of Neuroimmunology. 2003 Jan (1-2);134:142-50
[6] Ostatnikova D., Hodosy J. “On the effects of testosterone on brain behavioral functions” Frontiers in Neuroscience. 2015; 9: 12.
[7] Kleinridders A. “Insulin resistance in brain alters dopamine turnover and causes behavioral disorders” Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America vol. 112 no. 11
[8] Werner H., LeRoith D. “Insulin and insulin-like growth factor receptors in the brain: Physiological and pathological aspects” European Neuropsychopharmacology Volume 24, Issue 12, Pages 1947–1953